Jdi na obsah Jdi na menu
 


REZIDENČNÍ STUDIUM - struktura

 

 

Dvouleté rezidenční studium

 

Pro profesionální a pokročilé umělce – herce, tanečníky, hudebníky, dramatiky, choreografy atd. – a studenty středních a vysokých uměleckých škol.

 

Hlavní obory: analýza pohybu, improvizace, maska, tvůrčí psaní, experimentální scénografie, dramatická akrobacie, kolektivní tvorba

Doprovodné obory: cirkusová akrobacie, nový cirkus, bojová umění, současný tanec

Forma studia: 3 měsíce v roce intenzivně (až 10 hodin denně), každodenně vyjma nedělí

 

 

Analýza pohybu: příprava a poznávání vlastního těla. Dramatické cvičení dává tělu formu a zároveň volnost, sebekontrolu, tvořivost. Osvobozuje ho od stereotypů a automatizmů. Techniky pohybu nejsou určené k tomu, aby z nich byl divadelní styl. Naopak pomáhají tělu pohyb vyčistit tak, aby nám tělo nepřekáželo a neparazitovalo.

Improvizace: improvizační pravidla se učíme respektovat, abychom je mohli posléze lépe překonat i porušit. Aby mohla improvizace fungovat, musí fungovat několik věcí dohromady: nepřipravovat nic předem, vstupovat vždy do improvizace bez nápadu, uchopit vznikající situaci přímo v improvizaci, gradovat ji, přijímat více než nabízet, vnímat nepravidelný rytmus, čas a rovnováhu prostoru, popřípadě vytvořit charakter nebo divadelní styl.

Maska: práce s maskou vytváří opěrné body nezbytné pro hru. Maska zbavuje naučených schémat a otevírá dveře spontánní interpretaci světa kolem nás. Pomáhá herci zvýraznit to podstatné. Může vést k charakteru, a zároveň k sebepoznání.

Tvůrčí psaní: cesta k vlastní literární tvorbě skrze pohyb. Od slova k dramatickému tvaru a poezii. Cesta zveřejněná na papíře.

Experimentální scénografie: výzkum prostoru a objektů v pohybu. Linie a plochy, struktury architektury a maska.

Dramatická akrobacie: pracuje se na pružnosti, síle, rovnováze (na rukou, na hlavě, na ramenou...), na odhmotnění (všech skoků), aniž bychom zapomněli na dramatické obhájení pohybu.

Tvorba: je nutné naučit se poznávat život svým tělem, ztotožňovat se s přírodou a jejími elementy. Dokázat je transformovat vnitřně i externě a vytvořit si poetické dno ze všeho, co se v nás ukládá, abychom nehráli život pouze tak, jak je nebo jak se nám jeví.  
 

 

 

Cíle výuky

·         zbavit se jednotvárnosti, zbytečných automatizmů a parazitů

·         získat dramatické tělo: tělo, které vypovídá, ale neparoduje, nekomentuje ani nepřehrává

·         rozvíjet představivost, sebekontrolu, pohybovou paměť a obratnost

·         poznávat tělem to, co chápeme rozumem, ale nedokážeme to uvést v praxi

·         zdokonalovat kontakt s divákem, pohotovost, hru s partnerem, a vyrovnávat dovednosti mezi sebou

·         otevřít cestu ke všem divadelním stylům a žánrům

·         seznámit studenty také s dalšími obory jako je současný tanec, mimo-dramatika, cirkusová technika a akrobacie

·         vést studenty k rozvinutí a chápání všech divadelních složek, dramaturgie, režie, scénografie, choreografie

·         tvůrce je veden k samostatnosti, k vlastnímu úsudku, ale i k autentičnosti a k pravdě

·         výuka se snaží vyloučit z interpretace umělost, mechaničnost a zlozvyky. Naučí studenty toto rozlišovat a identifikovat.

·         cílem je také to, aby student pracoval se zkušenostmi, které si přinesl, a třídil mezi vším dobrým a špatným k nové tvorbě

·         studenti jsou vedeni, aby vše cítili zevnitř, a aby nikdy neztráceli kontakt s divákem

 

 „Tělo nezapomíná to správné, ale nezapomíná ani to špatné, a tak je důležité naučit se třídit.“ 

Vendula Burger, zakladatelka Budilovy divadelní školy

 

 

1.ročník 

·         1 studio max: 10 žáků

·         denně 10 až 12 hodin vždy po cca čtyřech hodinách výuky – 6 dní v týdnu po dobu jednoho měsíce. Výuka probíhá záměrně mimo Prahu, po dobu jednoho měsíce se věnujeme intenzivně výuce od rána do večera. Po jednom měsíci následují dva měsíce pauzy – a tímto způsobem se vracíme k výuce 3x do roka

·         jaro-léto-podzim / klauzury prvního ročníku a přijetí do druhého

·         prohlubuje hereckou práci a interpretaci

·         v prvním ročníku se studenti ztotožňují s přírodou a učí se ji převádět do divadelních stylů a posléze i do divadelních postav, skrze pohyb, dramaturgii a čerpání vlastních zdrojů

·         práce je vedena stálými pedagogy Budilovy divadelní školy, kteří metodu Jacques Lecoq vystudovali, či adaptovali její zaměření s jinými stejně kvalitními metodami

 

"Začínáme tichem, protože slovo často zapomíná na své kořeny, ze kterých vychází. Žáci se nejdříve ocitnou v prvotní naivní situaci, nevinnosti a zvědavosti. Ve všech lidských vztazích se objevují dvě velké tiché zóny: před a po vyslovení. Slovo se vždy rodí z ticha."

Jacques Lecoq z knihy Poetické tělo

 

 

PROGRAM 

·         příprava tělesná a hlasová

·         analýza pohybu

·         akční mim

·         přehrávání a hraní životních situací - improvizace

·         akrobacie, žonglování, souboj a jiné cirkusové disciplíny

·         masky („neutrální“, expresivní, larvální, tvorba vlastních)

·         studie přírodní dynamiky v rámci obohacení divadelních postav

o    elementy a materiály

o    barvy a světla

o    rostliny a zvířata 

·         hledání postav (situace, chování, vášně)

·         dynamika v poezii, malířství a hudbě

·         divadlo předmětů

·         protiklad stylů (změna prostoru a času)

·         vlastní tvorba („autocours“)

·         výzkum

 

Kolektivní tvorba („autocours“)

Každý týden žáci dostávají téma, které podporuje představivost, a žáci na něm pracují ve skupině. Na konci týdne prezentují výsledek pedagogům. 

Výzkum na téma

Výzkumy v různých prostředích, i sociálních, jsou realizovány žáky a na konci roku představené divákům ve formě představení.  
 

 

 

2. ročník

·         1 studio max: 10 žáků

·         denně 10 až 12 hodin vždy po cca čtyřech hodinách výuky – 6 dní v týdnu po dobu jednoho měsíce. Výuka probíhá záměrně mimo Prahu, po dobu jednoho měsíce se věnujeme intenzivně výuce od rána do večera. Po jednom měsíci následují dva měsíce pauzy – a tímto způsobem se vracíme k výuce 3x do roka

·         jaro-léto-podzim / klauzury druhého ročníku

·         prohlubuje tvůrčí hledání, poznávání a překračování uměleckých žánrů, tvůrčí týmy, autorské psaní a realizace projektů

·         ve druhém ročníku se studenti ztotožňují s rozličnými divadelními žánry a učí se hledat své autorské nové divadelní tvary skrze pohyb, dramaturgii a čerpání vlastních zdrojů

·         práce je vedena stálými pedagogy Budilovy divadelní školy, kteří metodu Jacques Lecoq vystudovali, či adaptovali její zaměření s jinými stejně kvalitními metodami. Do druhého ročníku zveme i zahraniční lektory metody Jacques Lecoq, kteří se zkoumaným divadelním žánrům věnují profesionálně

 

" Všechny žánry počínaje tragédií, melodramem, komedií dell´Arte, co jsou popsané s přesnou pedagogickou definicí, vyžadují, aby byly mezi sebou promíchávány. Teprve, když se nám podaří překročit hranice a přejít z jednoho žánru do druhého, teprve pak může vzniknout pravá tvorba a nové dramatické styly přicházejí na světlo."

Jacques Lecoq z knihy Poetické tělo

 

 

PROGRAM

·         příprava tělesná a hlasová

·         dramatická akrobacie

·         aplikované techniky k různým divadelním stylům

·         řeč gest („bandes mimées“, mim vypravěč...)

·         melodram a velké city

·         lidská komedie maskovaná

·         šašci (civilizace a tajemství)

·         svět fantazie a grotesky

·         davy a řečníci

·         tragédie, chór a hrdinové

·         klauni (od cirkusu k divadlu)

·         komikové (burleskní, absurdní a excentrický)

·         práce na klasických a současných textech

·         dramatické psaní

·         vlastní tvorba („autocours“)

·         večery

·         na objednávku („commandes“)

 

Kolektivní tvorba („autocours“)

Příprava kreativní tvorby koncem každého týdne představované pedagogům. 

Večery

Představení vázaná na objevovaná témata, vytvořená a režírovaná žáky, se prezentují divákům na konci každého studijního měsíce.    

Na objednávku („commandes“)

Závěrečná zkouška, kdy student vytvoří na zadané téma bez pomoci pedagogů celé představení.

 


 

Čím se lišíme

1.    Metoda Jacquesa Lecoqa je v České Republice doposud systematicky nevyučovanou metodou, která je celosvětově známá a proslulá jako jeden z pilířů moderního pohybového divadla.

2.    Metoda se zabývá výhradně praktickou výukou.

3.    Studenti jsou vedeni k všestrannosti, podporuje se v nich individualita v tvorbě a sebereflexe. Stávají se tak celistvými umělci schopnými sebekritiky. (Nutno podotknout, že sebekritika není to samé co sebecenzura.)

4.    Hodnocení žáků je postaveno na paměti těla. Pedagogové s žáky nerozebírají do detailu provedené úkoly. Hodnotí jejich práci pouze jako dobrou nebo špatnou. Žáci sami hledají příčiny a odpovědi. Jejich tělo již hodnocení slyšelo, a tak si ho navždy zapamatuje.

5.    Výuka je mezinárodní a tím také podporuje setkávání rozdílných kultur.

6.    Dynamická forma výuky umožňuje studentům dále se věnovat jejich umělecké práci (v divadle, u filmu atd.). Výuka trvá 3x 1 měsíc v roce intenzivně 6 dní v týdnu 10-12 hodin denně.

7.    V rámci studia budou uskutečněny návštěvy škol s metodou Jacquesa Lecoqa mimo ČR. Během setkání si studenti vyzkouší spolupráci s jinými studenty i s jejich pedagogy.

8.    Studium prvního ročníku již může být pro některé studenty dostačujícím a plnohodnotným absolvováním školy.