Spolek Budil

V Budilku věřím. Má dobrý směr a dává lidem hrozně moc. Vede k poctivosti a k poctivému řemeslu.

Budoucnost téhle školy záleží jen na lidech, kteří budou ochotní se touhle cestou vydat a opustí líbivé, efektní a pěkně nasvícené kurzy. Život je dřina, divadlo je dřina, studium je dřina. Ale jestli se má jeden někde dřít, tak u Budilů!

Divadlo není život, ale může nám o životě mnoho říct. Studium na Budilově divadelní škole mi řeklo hodně o mně.

Podle mého se Budilka dá studovat pořád, protože vám neustále odkrývá další vrstvy a smetí, kvůli kterým nemůže být vaše tvorba 100% - ní, ryzí a pravdivá. Nikdo vám tam neříká, jak to máte udělat. Vy to prostě děláte, nejlíp  jak v tu chvíli umíte, a ono se vám samo ukáže, kde bude u vás zakopanej pes.

Koncepce studia je myslím dost dobře promyšlená a stejně tak i složení pedagogického/lektorského sboru. Všichni vycházejí z jednoho pramene, ale přistupují k tvorbě z různých stran. Navzájem ladí a doplňují se. Hodně vám pomůže, když dokážete přijmout jejich hodnocení a přemýšlet o něm bez ohledu na to, jestli s ním souhlasíte, nebo jestli se vás dotýká. Když přijdete na to, co je vedlo právě k těm slovům, která jste si vyslechli, máte vyhráno. Alespoň pro tu chvíli, pro to určité tvůrčí období. Pedagogové Budilky jsou totiž většinou nemilosrdně přesní.